Osteoporóza

osteoporza

Osteoporóza je onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí. V důsledku tohoto jevu dochází u lidí trpících tímto onemocněním k četnějším zlomeninám. Slovníky a lexikony uvádějí osteoporózu jako takzvané "řídnutí kostí". Nemoc se častěji vyskytuje u žen ve vyšším věku. Název vychází ze dvou řeckých slov: osteo – kost a poros – otvor. Stav je nejčastěji způsoben nedostatkem vápníku v těle a zvýšeným odbouráváním kostní tkáně při nedostatku fyzické zátěže.

V České republice existuje je 800 tisíc žen a mužů trpících osteoporózou. Léčeno je však pouze 75 tisíc z nich, tedy méně než 10 %. Onemocnění vzniká v důsledku urychleného odbourávání kostní hmoty na úkor tvorby nové kosti a projevuje se postupným úbytkem kostní tkáně a změnou kvality kosti. Ty jsou křehčí a jsou náchylnější ke zlomeninám. Osteoporózou jsou nejvíce ohroženy ženy po menopauze, tedy po tzv. přechodu. Podle reálných odhadů osteoporóza postihne každou třetí ženu v pokročilejším věku. Také každý pátý až šestý muž se tomuto onemocnění nevyhne.

Osteoporóza sama o sobě nebolí, proto bývá často označována za tichého zloděje kostí. Bolestivé jsou až následné zlomeniny, které je nutné v mnoha případech řešit chirurgickým zákrokem. Pacient bývá dlouhodobě upoután na lůžku a ohrožují ho další, tentokrát i život ohrožující komplikace, mezi které patří například zánět plic.

Mezi rizikové faktory podílející se na rozvoji osteoporózy patří např. ženské pohlaví, předčasná menopauza (tzv. přechod), poruchy menstruačního cyklu, vyšší věk, kouření, nadměrné a časté pití alkoholu, snížený přísun vitaminů C a K, nízká hladina vitamínu D, užívání kortikoidů a léků potlačujících záchvaty. Na vznik osteoporózy mohou mít vliv také jiná onemocnění jako jsou revmatoidní artritida, cukrovka či střevní zánětlivá onemocnění. V rámci prevence se doporučuje dostatečná pravidelná pohybová aktivita, ideální je turistika. Organizmus by měl mít dostatečný přísun bílkovin, vápníku a vitamínů C, D a K.

Cílem léčby osteoporózy je zabránit úbytku množství a zhoršení kvality kostní tkáně. Správný léčebný postup souvisí s věkem pacienta, pohlavím a přítomností rizikových faktorů. Základním předpokladem úspěšné léčby je motivace pacienta, aby aktivně spolupracoval s lékařem, dodržoval životosprávu a samovolně nevynechával předepsané léky.