Každé 2 minuty zemře v Evropě na nádor plic jeden člověk!

Nádor plic je nejčastěji zabíjejícím nádorem v Evropě. Česká republika drží ve výskytu rakoviny plic smutné 4. místo, hned po Maďarsku, Polsku a Belgii. Každoročně onemocní přes než 6000 Čechů a více než 5500 jich na tuto diagnózu  umírá. Karcinom plic je nejčastějším zhoubným nádorem u českých mužů a čtvrtým nejčastějším zhoubným nádorem u žen..

„Ačkoliv se úmrtnost na karcinom plic u mužů mírně snižuje, za posledních 25 let klesla asi o 15 %, přesto je  i tak  velmi vysoká a u žen dochází k trvalému vzestupu.  Výsledky léčby jsou i přes nesporný pokrok stále neuspokojivé a většina nemocných na toto onemocnění umírá. Nepříznivé ukazatele dlouhodobého přežívání jsou způsobeny také tím, že většina onemocnění je už v době zjištění v pokročilém stadiu, kdy již není proveditelné radikální odstranění nádoru operací,“ vysvětlil prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie, Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Rakovina plic je zhoubné nádorové onemocnění, které pokud není adekvátně léčeno, vždy vede ke smrti nemocného. Příčinou je trvalé bujení nádorových buněk, které se vymkly kontrole a ztratily schopnost reagovat na fyziologické podněty, jež za normálních okolností v lidském těle řídí a regulují množení buněk. Nádor vzniká zpravidla v průdušce, postupně se zvětšuje, šíří se do mízních uzlin v hrudníku a často jsou nádorové buňky krevním oběhem zaneseny do jiných orgánů jako jsou játra, mozek, kosti, nadledviny a další. Tato druhotná ložiska nádoru se nazývají metastázy.

K nejvýznamnějším rizikovým faktorům onemocnění rakovinou plic patří kouření. „U silných kuřáků je riziko více než dvacetinásobně vyšší ve srovnání s nekuřáky. Se zvyšujícím se počtem vykouřených cigaret během života se riziko zvyšuje,“ upřesnil prof. Zatloukal. Riziko dále stoupá se snižujícím se věkem při počátku kouření. K dalším rizikovým faktorům vzniku onemocnění patří inhalace radioaktivních prachů a plynů a chemických kancerogenů, jakými jsou např. radon, uran, arzen, chróm, nikl či azbest. Nepříznivě působí i znečištěné ovzduší ve velkých městech, které obsahuje množství škodlivin vznikajících při spalování ropných produktů. Zvláště nebezpečné je působení několika rizikových faktorů současně.

Ve většině případů se onemocnění projevuje varovnými příznaky, jejichž přítomnost by měla vyvolat podezření na výskyt rakoviny plic. Nejčastější je to  kašel přetrvávající více než tři týdny, zhoršení dechu, bolest na hrudi nebo pod lopatkou, zvýšené teploty, celková slabost, nevýkonnost, neopodstatněný úbytek na váze a nechutenství, otok krku nebo obličeje, chrapot a vykašlání i zcela minimálního množství krve. Uvedené příznaky se mohou vyskytovat také jako projevy jiných plicních nemocí, proto je nutné, vyhledat lékaře a objasnit skutečnou příčinu vždy, kdy se objeví. „Odkládání lékařského vyšetření může zhoršit šanci na vyléčení. Je nezbytné, aby nemocní s podezřením na rakovinu plic byli co nejdříve odesláni na specializovaná pneumologická pracoviště, protože diagnózu je nutno stanovit rychle, aby mohla být co nejdříve zahájena léčba. Střední doba přežívání je totiž u neléčených nemocných v pokročilém stadiu jen 2– 4 měsíce,“ varoval prof. Zatloukal

Rakovina plic se vyskytuje hlavně ve středním a vyšším věku, u mladých lidí do třiceti let věku se vyskytuje vzácně. Postiženi jsou častěji muži, ale poměr mužů a žen se postupně snižuje a je zde tendence k vyrovnání výskytu mezi oběma pohlavími. Skreening zaměřený na záchyt nádoru v časném stádiu vývoje se u nás neprovádí, a to především pro svoji finanční náročnost a vysokou radiační zátěž. V našich podmínkách je doporučeno pravidelně kontrolovat osoby se zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů plic. Sem patří zejména kuřáci či bývalí kuřáci starší 40 let, osoby v riziku expozice rakovinotvorných látek, a ti, v jejichž rodině se zhoubný nádor plic vyskytl.

Současné výsledky léčby rakoviny plic jsou neuspokojivé a reálnou šanci na dlouhodobější přežívání mají prakticky jen nemocní, u nichž se podaří nádor diagnostikovat v časném stadiu. Volba léčebné strategie závisí na histologickém typu, rozsahu onemocnění v době diagnózy, celkovém stavu a výkonnosti pacienta a na přidružených chorobách včetně parametrů plicních funkcí.  Z hlediska léčby se nádory plic dělí na malobuněčný a nemalobuněčný typ. Převažuje nemalobuněčný typ, který tvoří 80 % všech onemocnění, malobuněčný typ představuje asi 20 %.  U nemalobuněčného karcinomu přináší nejlepší léčebné výsledky chirurgické odstranění nádoru. Bohužel většina onemocnění je odhalena v pokročilém stadiu, kdy už není možné kompletní odstranění celého nádoru. Rakovina plic je onemocněním starších lidí, zpravidla mezi 60. až 70. rokem a u těchto nemocných se nezřídka vyskytují i jiné přidružené nemoci, často spojené i s poruchou funkce plic, které znemožňují provedení náročné plicní operace a to i u těch nemocných, kde by samotný rozsah nádoru operaci nevylučoval. Z těchto důvodů  je chirurgická léčba u nás využívána zhruba jen u 12 % nemocných s plicní rakovinou. Ovšem ani u nemocných, kde se léčbou dosáhne vymizení známek nemoci, není v žádném případě jisté, zda došlo k úplnému vyléčení, protože návrat nemoci bývá běžný. Většina nemocných je odkázána na konzervativní způsob léčby, ozařování a chemoterapii. Konzervativním postupem se obvykle nepodaří dosáhnout úplného vyléčení, ale při správné indikaci lze dosáhnout prodloužení života a zlepšení jeho kvality. V posledních letech byla do léčby plicní rakoviny zavedena biologické léčba, která má méně nežádoucích účinků než klasická chemoterapie a významně prodlužuje život nemocných. Počty pacientů, kteří budou v následujících letech potřebovat biologické léčbu,  jsou předvídatelné a každoročně je zpracovává a plátcům péče předkládá Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (IBA)  pod vedením docenta Ladislava Duška. Všichni pacienti léčení biologickou léčbou jsou zadávání do registru, který je garantován Českou onkologickou společností a spravován IBA MU v Brně. Výstupy z  registru jsou 2x ročně prezentovány zástupcům zdravotních pojišťoven. Při poslední prezentaci výstupů z tohoto registru bylo patrné, že se u nás biologickou léčbou zbytečně neplýtvá a celkové přežití léčených pacientů je dokonce delší, než by se podle výsledků zahraničních klinických studii očekávalo. „V současné době máme na léčbu karcinomu plic v běžné klinické praxi dostupný jeden biologický preparát, ale připravujeme se na další, který by snad mohl být našim pacientům dostupný už od začátku roku 2010,“ popsal profesor Zatloukal.

Pacienty s rakovinou plic je nutné léčit na specializovaných pneumoonkologických pracovištích, kde jsou podmínky pro její řádné provádění  i pro řešení komplikací léčby. „Na těchto pracovištích jsou výsledky léčby prokazatelně lepší než na pracovištích, kde jsou zkušenosti s léčbou plicní rakoviny menší. Specializovaných pneumoonkologických center je v ČR celkem deset,“ uzavřel prof. Zatloukal.

Zdroj: 1. EUROSTAT, absolute death rate

Další informace poskytne:
MUDr. Jiří Pešina
mobil: 724 37 00 66
e-mail:jiri.pesina@roche.com